Investice za miliony liber? Karel III. a princ William nemají na výběr!

Důvodem jsou chystaná vládní pravidla na zvýšení energetické účinnosti budov, podle nichž budou muset všichni pronajímatelé zajistit, aby jejich nemovitosti dosahovaly do konce desetiletí energetického štítku C nebo vyššího. V současnosti přitom platí jako minimum stupeň E. Tato změna zasáhne většinu pronajímaných objektů patřících k vévodstvím Cornwall a Lancaster i k panství Sandringham.

Nový systém energetických certifikátů hodnotí úspornost provozu a dopad budov na životní prostředí na škále od nejlepšího stupně A po nejhorší G. Analýza více než sedmi stovek nemovitostí z těchto tří královských majetků ukázala, že zhruba devět z deseti zkoumaných objektů požadavkům vyhovovat nebude, neboť mají známku D či ještě horší.

Nemovitosti v královském držení tak vykazují výrazně horší výsledky a vyšší náklady na vytápění, než je celostátní průměr soukromých nájmů, což souvisí s jejich vysokým stářím a využíváním tradičních paliv jako uhlí, dřevo či topné oleje.

Královská rodina získá do svých majetků zmíněná panství v průběhu historie a jejich provoz přináší vlastníkům desítky milionů liber ročně. Vzhledem ke zvýšeným celospolečenským obavám z rostoucích životních nákladů a klimatických změn však mohou oba představitelé čelit kritice, pokud jejich soukromá panství nedokážou standardům vyhovět.

Odhadované náklady na úpravu jednoho objektu dosahují až deseti tisíc liber, přičemž za pokračující pronájem nevyhovujícího domu by vlastníkům mohla hrozit pokuta ve výši třiceti tisíc liber za každou jednotku.

Konkrétní situace se liší podle jednotlivých majetků, z nichž nejhorších výsledků dosáhlo panství Sandringham, kde požadované kritérium nesplňuje 99 procent prověřovaných domů. V případě vévodství Lancaster je to přes devadesát procent a u vévodství Cornwall přibližně osmdesát procent objektů.

Výjimku tvoří především nověji postavené projekty v Cornwallu, které zavedeným normám odpovídají, tvoří však pouze menšinovou část celkového portfolia. Celkový počet rezidenčních objektů v královském držení přitom přesahuje dvanáct stovek.

Vládní úřady plánují novou legislativu využít jako nástroj v boji proti energetické chudobě a slibují si od ní snížení výdajů domácností za účty. Zároveň však připouštějí, že pro historické nebo specifické stavby mohou platit určité výjimky, protože jejich stavební úpravy na požadovanou úroveň jsou technicky náročné.

Právě na fakt, že některé historické domy spadají pod stávající výjimky nebo pod staré smlouvy, poukazují i zástupci jednotlivých královských majetků, kteří rovněž uvádějí, že do údržby a renovací nemovitostí již nyní investují miliony liber ročně.

Kritici z řad aktivistů zaměřených na energetickou chudobu nicméně upozorňují, že takto významní a bohatí pronajímatelé by měli jít příkladem a nehledat v zákonech kličky. Pokud by totiž nejbohatší vlastníci nemovitostí nebyli přinuceni pravidla dodržovat, hrozí podle nich selhání celého systému vymáhání energetických standardů.

Vláda se k finální podobě pravidel pro energetickou náročnost budov a k případným výjimkám vyjádří po vyhodnocení nedávno skončených konzultací.