Jiří Bartoška (†78) byl jiný! Potvrzuje to i scénář posledního rozloučení

Česko se s Bartoškou rozloučí v úterý ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Veřejnost bude mít možnost uctít památku charismatického herce a dlouholetého prezidenta karlovarského festivalu od 10 do 17 hodin. Připraveny budou kondolenční knihy. 

Takové byly informace od pořadatelů od prvního okamžiku, přesto se objevovaly nejrůznější spekulace o řečnících a programu smutečního obřadu. Například Dagmar Havlová ostře reagovala na tvrzení, že bude v Rudolfinu mluvit, přičemž prozradila, že se rozloučení nezúčastní, protože musí na dlouho domluvené lékařské vyšetření.

Podle informací webu iDnes.cz na žádné proslovy či ukázky z tvorby zesnulého nedojde. "Ve Dvořákově síni bude pietní místo, kde mohou návštěvníci případně položit květinový dar. Následně budou v předsálí připraveny kondolenční knihy," řekla serveru mluvčí karlovarského festivalu Uljana Donátová.

Známé osobnosti se zároveň nemají střídat v čestné stráži u rakve. "Nebude katafalk a nebude proto kde stát. Bude pouze pietní místo na pódiu - replika kanceláře pana Bartošky s velkou fotografií. V rámci veřejného rozloučení se bude pouze procházet," dodala mluvčí. 

Bartoška vystudoval činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, kde také v Divadle na provázku začínal. V divadelní kariéře pokračoval v ústeckém Činoherním studiu, následně zakotvil v Divadle Na zábradlí v Praze. Po sametové revoluci se přesunul do Divadla Bez zábradlí. 

Byl také úspěšným filmovým a televizním hercem, u diváků se proslavil například rolí v seriálu Sanitka. V roce 1999 získal Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli ve snímku Všichni moji blízcí. 

Bartoška je také neodmyslitelně spjatý se zmrtvýchvstáním Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. V roce 1994 se stal jeho prezidentem, kterým byl až do smrti. Zásadní byla pro festival jeho spolupráce s kritičkou Evou Zaoralovou. 

Bartoška se také angažoval v politických záležitostech. Za minulého režimu podepsal petici za propuštění Václava Havla či prohlášení Několik vět. V listopadu a prosinci 1989 během revolučních dní spoluzakládal Občanské fórum a oznamoval Havlovu kandidaturu na prezidenta během manifestace na Václavském náměstí.