Karel III. se připravuje na cestu za Trumpem. Proč se v USA odmítá setkat s oběťmi Epsteina?

Hlavní překážkou jsou probíhající policejní vyšetřování ve Velké Británii, která se týkají záležitostí spojených s Epsteinovou sítí. Královský palác se obává, že jakékoli vyjádření nebo skutečnosti, které by z takové schůzky vzešly, by mohly nepřípustným způsobem ovlivnit nebo poškodit práci britských orgánů činných v trestním řízení. Existuje riziko, že by setkání mohlo být vnímáno jako předjímání výsledků právních kroků, které mohou následovat.

Král Karel III. se v posledním roce musel intenzivně zabývat dopady, které na královskou rodinu měly vazby jeho bratra, bývalého prince Andreje, právě na Epsteina. Andrej, kterému je nyní 66 let, veškerá obvinění z pochybení opakovaně popíral. Situace se však vyhrotila v únoru letošního roku po jeho zatčení, což panovníka přimělo k razantním a bezprecedentním krokům.

Postoj britského královského páru k obětem zneužívání je nicméně dlouhodobě konzistentní. Již v říjnu 2025, kdy král zbavil svého bratra královských titulů a poct, vydal palác prohlášení, ve kterém zdůraznil, že myšlenky a hluboké sympatie krále i královny Camilly patří všem přeživším jakýchkoli forem zneužívání. Tento postoj byl znovu potvrzen i po únorových událostech.

V prohlášení z 9. února král vyjádřil hluboké znepokojení nad obviněními, která se objevila v souvislosti s chováním Andreje Mountbatten-Windsora. Palác tehdy jasně uvedl, že ačkoliv jsou konkrétní tvrzení záležitostí, na kterou musí odpovědět sám Andrej, královská rodina je připravena plně spolupracovat s policií, pokud o to bude požádána. Tímto krokem se král snaží o maximální transparentnost a oddělení instituce monarchie od soukromých problémů svého bratra.

Iniciátorem výzvy k setkání s oběťmi byl americký kongresman Ro Khanna, který je autorem zákona o transparentnosti Epsteinových spisů. V otevřeném dopise králi napsal, že přeživší si toto setkání přejí, aby mohli přímo hovořit o tom, jakým způsobem v jejich ochraně selhaly mocné osobnosti a instituce. Khanna zdůraznil, že nejde pouze o americkou záležitost, neboť Epsteinova síť měla skrze Ghislaine Maxwellovou a další vazby hluboké kořeny i ve Spojeném království.

Podle Khanny by schůzka poskytla příležitost k identifikaci dalších informací, které by mohly sdílet britské instituce. Kongresman věří, že přímý dialog s oběťmi by zajistil, že jejich hlasy budou vyslyšeny s náležitou vážností a odpovědností. Zároveň ocenil královo dřívější volání po „spravedlivém a řádném“ vyšetřování, což podle něj dokazuje, že si panovník uvědomuje závažnost situace.

I přes tyto pádné argumenty zůstává diplomatický a právní protokol neúprosný. Král Karel III. se sice během své návštěvy pravděpodobně objeví na společném zasedání Kongresu a potvrdí silné spojenectví mezi oběma zeměmi, soukromé schůzky s oběťmi se však nezúčastní. Palác tak dává přednost hladkému průběhu vyšetřování před gesty, která by v tuto chvíli mohla být právně riziková. Celý proces tak zůstává v rukou policie a soudů, kterým král přislíbil svou plnou podporu.