Česko dovezlo včera z Ruska nejvíc plynu od roku 2019

Jedná se o nejvyšší denní průtok touto hraniční stanicí od 29. prosince 2019. Jde tak samozřejmě i o nejvyšší průtok od loňského září, kdy několik explozí na plynovodech Nord Stream 1 a Nord Stream 2 definitivně znemožnilo přepravu plynu z Ruska přes Německo nakonec až také právě do Česka. 

Tento ruský plyn ovšem neproudil do Česka přes Lanžhot, nýbrž přes Krušné hory.

Lanžhot představuje další stanici, kterou může do Česka proudit ruský plyn. Letos začátkem října začal touto stanicí plyn téct – poprvé v letošním roce – opět ze Slovenska do Česka. V říjnu celkový objem plynu přepraveného stanicí Lanžhot činil 871,4 milionu kilowatthodin. V listopadu pak toto číslo výrazně vzrostlo, a to na 2082,4 milionu kilowatthodin, jako vyplývá opět z dat NET4GAS. To je nejvyšší měsíční objem, který Lanžhotem ze Slovenska do Česka protekl, od prosince 2019. Od 1. prosince letošního roku do včerejška pak objem přepraveného plynu odpovídá zhruba 1689 milionů kilowatthodin. Probíhající měsíc tak má našlápnuto výrazně letošní listopad překonat. 

Ministerstvo průmyslu a obchodu koncem listopadu uvedlo, že letos od ledna do října přiteklo do Česka 79,6 milionu metrů krychlových ruského plynu. Vzhledem k tomu, že plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2 nejsou v provozu, těžko se mohlo jednat o plyn přitékající jinou hraniční stanicí, než je již zmíněný Lanžhot. Uvedený objem 79,6 milionu metrů krychlových, který uvádí ministerstvo, činí v přepočtu 839,8 milionu kilowatthodin. Tudíž 96,4 procenta plynu, který podle údajů NET4GAS letos v říjnu protekl Lanžhotem, bylo – dle dat ministerstva průmyslu a obchodu – ruského původu. Jestliže by totožný podíl platil také letos v listopadu, znamenalo by to, že Česko v uplynulém měsíci dovezlo 2007,4 milionu kilowatthodin ruského plynu. Jednalo by se se tak o suverénně nejvyšší objem dováženého ruského plynu od zmíněného zničení plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 loni v září. Za probíhající prosinec by pak objem ruského plynu dováženého do Česka zatím činil 1628,2 milionu kilowatthodin. Obchodníci s plynem tedy nadále i v prosinci evidentně umenšují svůj dovoz ze západní části Evropy, zatímco umocňují svůj dovoz ruského plynu hlavně z přebytků na středoevropském trhu

Nelze ovšem vyloučit, že letos v listopadu a i nyní v prosinci podíl ruského plynu protékajícího Lanžhotem oproti říjnu klesl, a to třeba i citelně. To z toho důvodu, že stanicí mohl protékat výraznější objem ne-ruského plynu, který si předtím obchodníci uskladnili v zásobnících na Ukrajině. Ukrajina disponuje značnou kapacitou zásobníků, takže po naplnění zásobníků v zemích EU se unijní obchodníci jali využít k uskladnění také právě kapacity na Ukrajině. Vláda v Kyjevě přišla s pobídkami v podobě levné ceny uskladnění plynu či tříletého zrušení cla právě na plyn, které výrazně usnadňuje jeho reexport zpět do zemí EU. Vzhledem k tomu, že zásobníky v zemích EU byly ještě letos v listopadu naplněny na takřka sto procent, v několika členských zemích Unie i na více než sto procent, představovala Ukrajina – konkrétně hlavně její západní část, kde se neválčí – vítanou dodatečnou kapacitu k uskladnění ne-ruského plynu. Velký objem uskladněného plynu, v EU i na Ukrajině, pomáhá v současnosti držet referenční burzovní cenu plynu platnou pro EU meziročně o zhruba 74 procent níže. Z tohoto zlevnění profitují také české domácnosti, jimž tak v příštím roce neregulovaná složka ceny plynu dále klesne.