Co může za nečekanou dubnovou inflaci? Prsty v ní mají obchodní řetězce!

Samozřejmě, například v případě čokolády, jež mezi březnem a dubnem zdražila o takřka jedenáct procent, je na vině i dění ve světě, konkrétně růst cen kakaových bobů na historický rekord kvůli slabé úrodě zejména v Pobřeží slonoviny a v Ghaně.

Výrazná inflace se do Česka vrací právě zejména kvůli nečekaně vysokým cenám potravin vrací. Její dubnová úroveň činí 2,9 v meziročním vyjádření. Jedná se o nejvyšší letošní údaj, který je při samé vrchní mezi tolerančního pásma cílování inflaci ČNB. Ta ve své aktuální prognóze počítala s dubnovou inflací pouze ve výši 2,5 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali ještě méně, 2,4 procenta.

O tom, že dubnová inflace svojí výší trh zaskočila, svědčí citelné posilování koruny, k němuž bezprostředně po zveřejnění údaje dochází. Koruna totiž zpevňuje až k úrovni 24,80 za euro, takže je nejsilnější od letošního 1. února, plyne z dat Bloombergu.

Devizoví investoři totiž přehodnocují své sázky na další letošní pokles úrokových sazeb ČNB. Ten bude ještě pomalejší, než se dosud mínilo, a mnohem pomalejší, než se předpokládalo začátkem letošního roku.

Podle trhu do konce letoška klesne základní sazba ČNB z nynější úrovně 5,25 procenta nejspíše na 4,75 procenta (viz graf Bloombergu níže – zelená křivka). Bankovní rada ČNB by tak snižovala sazbu nejpravděpodobněji jen na dvou z pěti svých letošních zbývajících měnověpolitických zasedání. Třikrát by si dala „pauzu“. Ještě v pátek před víkendem přitom trh předpokládal, že koncem roku bude sazba 4,25 procenta (viz graf – žlutá křivka). Na začátku letošního roku přitom trh předpokládal, že do konce roku 2024 základní sazba ČNB klesne na 3,25 procenta. Což je celý půldruhý procentní bod nižší úroveň, než kde ji pro konec letoška vyhlíží dnes.