Gruntorád může ukončit protestní hladovku. Vláda mu v otázce Charty 77 vyhověla

Signatář Charty 77 Jiří Gruntorád drží od 17. listopadu hladovku jako protest proti neřešení problému nízkých důchodů bývalých odpůrců komunistického režimu. V jeho úsilí ho podpořil John Bok. Jejich akce ale nyní může končit.

Vláda sice nevyhověla požadavku na odvolání ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL), Gruntorád se ale také postavil proti tomu, aby se vláda nadále hlásila k Chartě 77. A ta mu vyhověla.

V reakci na Gruntorádův odpor vůči tomu, že někteří bývalí odpůrci komunistického režimu pobírají nižší důchody než bývalí členové Státní bezpečnosti a komunističtí funkcionáři, vláda uznala nutnost nápravy a jako symbolické gesto se rozhodla odvolat své usnesení k Chartě 77.

V tiskové zprávě ale zdůraznila, že to neznamená odstoupení od závazku Charty 77. Cílem vlády je odstranit diskriminaci a překážky, kterým čelí lidé, kteří před rokem 1989 usilovali o demokratický systém.

Vláda v tiskové zprávě dále uvedla, že tento stav nezavinila a podle svých slov naopak činí řadu konkrétních kroků, které vedou k jeho nápravě. "Tím se ovšem nezříkáme odpovědnosti," podotkla vláda, která se rozhodla z humanitárních důvodů vyhovět požadavku Jiřího Gruntoráda. 

Charta 77 byla založena s cílem monitorovat dodržování mezinárodních dohod o lidských právech, které Československo podepsalo, a upozornit na případy porušování těchto práv. Signatáři Charty 77, občané různých profesí a názorových směrů, se spojili ve snaze bránit základní lidská práva, svobodu projevu a shromažďování.

Charta 77 sehrála důležitou roli v boji za lidská práva a demokracii v Československu. I přes absenci masových veřejných protestů během své existence byla po pádu komunistického režimu v roce 1989 oceněna za přínos k demokratizaci společnosti.