Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Středa 28. února 2024

Svátek slaví Lumír, zítra Horymír

Lucie noci upije, ale dne nepřidá! Jaké je vysvětlení pranostiky?

Top

Redaktora můžete kontakovat v každém článku skrz kontaktní formulář

Provozovatelem zpravodajského serveru EXTRASIMO.cz je firma Czech Media Network s.r.o., IČ: 11823054


Sledujte EXTRASIMO.cz

© 2024 Copyright EXTRASIMO.CZ a dodavatelé Profimedia a ČTK

Lucie noci upije, ale dne nepřidá! Jaké je vysvětlení pranostiky?

Veronika Jirásková

13. prosince 2023 20:57

Lucie noci upije

Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá – tradiční pranostika, která se zdá být nesmyslná na první pohled. Přeci den má stále 24 hodin, ne? Odpověď se skrývá v pohybu Země kolem své osy a v roli Slunce.

Svatá Lucie, která připadá na 13. prosince, je spojována s krátkým dnem a dlouhou nocí. I když délka dne se teoreticky nemění, pranostika zdůrazňuje, že od Svaté Lucie začínají noci postupně ubývat a den naopak přibývat, což souvisí s pohybem Země kolem své osy. Slunce v této době začíná svítit déle a osvětluje více částí planety během denního světla. Takže ačkoli Svatá Lucie může připadat na krátký den, symbolizuje začátek postupného prodlužování dní během zimního období.

Pranostiky vznikají z lidového pozorování a mají kořeny ve sledování přírodních jevů v konkrétním období. Většina těchto pranostik je jednoduše vysvětlitelná. Například pranostika "Březen za kamna vlezem" naznačuje, že i když je kalendářní začátek jara v březnu, venku ještě panuje chladné počasí, a je tedy vhodnější zůstat uvnitř poblíž teplého krbu nebo kamna.

Pranostika spojená se Svatou Annou, kdy rána začínají být chladnější, je jasná a jednoduchá. Ovšem, když přijde na pranostiku spojenou s Lucií, situace není tak jednoznačná.

Odpověď tkví v samotné Zemi, která se otáčí kolem své osy a zároveň obíhá kolem Slunce, přičemž každý pohyb je odlišný.

"Země se točí kolem své osy stále stejným způsobem, ale pohybuje se kolem Slunce nerovnoměrně," vysvětluje Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, přičemž dodává, že k porozumění je zapotřebí znát Keplerovy zákony.

"Podle těchto zákonů se planety pohybují kolem Slunce po elipse, nikoli po kružnici, což znamená, že osa Země je někdy blíže Slunci a někdy dál. Avšak zároveň platí, že plocha opsaná spojnicí Slunce a planety musí zůstat stejná."

V daném období, konkrétně v prosinci, je Země nucena obíhat kolem Slunce rychleji. Toto poznání společně s faktem, že se Země otáčí ve východním směru, tvoří základ této pranostiky.

Zlomový 13. prosinec

Od 13. prosince se situace mění a Slunce začne zapadat postupně později. I přesto, že se délka dne do slunovratu zkracuje, tato ztráta je vykompenzována tím, že Slunce vychází ráno později. Můžeme tedy konstatovat, že od svátku svaté Lucie začíná Slunce zapadat později, což vysvětluje první část pranostiky: Lucie noci upije. Avšak kvůli pozdějšímu východu Slunce ráno nedochází k prodloužení dne, což vysvětluje druhou část pranostiky: Lucie dne nepřidá.

Vysvětlení tohoto známého přísloví bývá nejčastěji, avšak nesprávně, interpretováno jako důsledek přechodu z Juliánského na Gregoriánský kalendář. V Čechách k této reformě došlo v roce 1584, kdy bylo z kalendáře vynecháno 10 dní. Svátek svaté Lucie před reformou připadal krátce po zimním slunovratu, kdy se již celková délka dne zvětšuje, a tak by pranostika ztrácela smysl. Co se týče doby vzniku této pranostiky, jedná se o jev, který lze prakticky nepostřehnout pouhým okem. K jeho přesnému měření jsou zapotřebí hodiny, takže pravděpodobně vznikla až v průběhu dvacátého století.

Nejnovější zprávy