Podzimní počasí se sněhem? Meteorologové řekli, co přijde o konce roku

Zatímco nyní zažíváme pravé tropické léto, už brzy mohou teploty začít klesat. Ke změně pravděpodobně dojde během několika následujících týdnů až měsíců, protože jev El Niňo, který od poloviny roku 2023 přispěl k prudkému nárůstu globálních teplot a extrémnímu počasí na celém světě, "ukazuje známky toho, že se blíží ke konci", uvedla WMO.

Šanci, že se v období mezi srpnem a listopadem La Niňa vrátí, odhaduje WMO na 70 procent. Americká oceánografická agentura uvádí až 90procentní pravděpodobnost. V tiskové zprávě WMO se píše, že La Niňa způsobuje rozsáhlé ochlazování povrchových teplot oceánů ve středním a východním rovníkovém Pacifiku. Souvisí se změnami v tropické atmosférické cirkulaci: větrem, tlakem a srážkami.

Přesné účinky se však liší v závislosti na intenzitě, trvání, ale i ročním období, ve kterém se jev vyskytuje, a interakce s jinými klimatickými jevy, zdůrazňuje WMO s tím, že účinky se liší i podle regionu - v tropech má La Niňa klimatické vlivy opačné než El Niňo.

Podle serveru Daily Galaxy bude La Niña kromě teplot bude ovlivňovat i srážky. Na jihu a na západě Evropy bude na podzim sucho, naopak střední a východní Evropa ale bude zřejmě srážkově nadprůměrná. Hrozí také sněhové srážky, které mohou přijít už v listopadu. 

Jak však objasnil zástupce generálního tajemníka WMO Ko Barrett, konec jevu El Niňo nepřinese přestávku v dlouhodobých klimatických změnách, protože Země se bude nadále oteplovat v důsledku skleníkových plynů zachycujících teplo a výjimečně vysoké povrchové teploty moří budou hrát důležitou roli i v následujících měsících.

Rok 2024 bude přesto podle WMO zřejmě ještě teplejší než ten předchozí, který byl rekordní v celé historii měření. Na úterní tiskové konferenci k výroční zprávě o stavu klimatu ve světě to řekl šéf monitorování klimatu WMO Omar Baddour.

WMO uvedla, že loňské průměrné teploty dva metry nad zemským povrchem byly vyšší o 1,45 stupně Celsia oproti stavu před průmyslovou revolucí. Pařížská klimatická konference v roce 2015 stanovila, že globální teplota může stoupnout ve srovnání s tímto obdobím o nejvýše 1,5 stupně Celsia.

Uplynulý rok byl podle WMO součástí nejžhavějšího desetiletí v zaznamenaných dějinách a vlny extrémních teplot způsobily rekordní úbytek ledovců. Ve Švýcarsku, kde sídlí vedení WMO, ztratily ledovce za poslední desetiletí až deset procent objemu.

Rychle se tající ledovce způsobují také dramatické stoupání hladiny světových oceánů. Organizace upozornila, že za posledních deset let se hladiny oceánů zvýšily více než dvojnásobně oproti prvnímu desetiletí satelitního monitoringu. Častější a intenzivnější vlny veder v oceánských oblastech budou mít podle WMO výrazný negativní dopad i na mořské ekosystémy a korálové útesy.

Podle nedávné studie může rychlost tání grónského ledovce poskytnout určitý náhled na to, jaké počasí může letos v létě očekávat Evropa. Podle serveru The Guardian rozsah a intenzita nedávných jevů spojených s táním sladkovodních zdrojů naznačuje, že jih Evropy může letos zasáhnout neobvyklé teplo a sucho.

Hlavní autorka studie Marilena Oltmanns z britského Národního oceánografického centra vysvětluje, že řetězec událostí je komplexní a ovlivňován dalšími faktory. Popsala, že teplé podmínky v Grónsku způsobují větší tání ledovců, což přináší do Atlantiku více sladkovodní vody. Tato voda je lehčí než mořská voda, což způsobuje, že se usazuje na hladině oceánu a omezuje výměnu tepla mezi vzduchem a vodou.

To vede k posílení větrů v oblasti, kde se tato sladkovodní voda uvolňuje do moře. V zimě tyto silné větry posouvají Severoatlantický proud, prodloužení Golfského proudu, na sever. V létě následujícího roku pak větry následují směr tohoto proudu a jsou přesměrovány na sever. Toto přesměrování pomáhá vytvářet určité podmínky pro velkoplošnou atmosférickou cirkulaci, která přináší teplejší a suché počasí nad Evropou.

WMO zdůraznila, že El Niňo nyní postupně slábne. Nicméně teplo uvězněné v atmosféře skleníkovými plyny bude ovlivňovat teploty ovzduší i v následujících měsících.

El Niňo je klimatický jev, který se projevuje zvyšováním teploty povrchu oceánu v rozsáhlých oblastech centrální a východní části rovníkového Tichého oceánu. Opakující se cyklicky po dvou až sedmi letech, obvykle trvá devět až 12 měsíců.

Na jihu Jižní Ameriky, jihu USA, v oblasti Afrického rohu a ve střední Asii obvykle způsobuje vydatné srážky, zatímco v Austrálii, Indonésii a některých oblastech jižní Asie, střední Ameriky a severu Jižní Ameriky způsobuje sucho.

Vrchol jeho vlivu obvykle nastává rok po jeho vzniku, což nyní připadá na rok 2024. Jeho protikladem je klimatický jev La Niňa, který naopak přináší ochlazení. Mezi oběma jevy se vyskytují období neutrálních podmínek.