Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Středa 29. května 2024

Svátek slaví Maxmilián, zítra Ferdinand

Volby na Slovensku: Strany tají, jak se popasují s nejvyšším schodkem veřejných financí v EU

Top

Redaktora můžete kontakovat v každém článku skrz kontaktní formulář

Provozovatelem zpravodajského serveru EXTRASIMO.cz je firma Czech Media Network s.r.o., IČ: 11823054


Sledujte EXTRASIMO.cz

© 2024 Copyright EXTRASIMO.CZ a dodavatelé Profimedia a ČTK

Volby na Slovensku: Strany tají, jak se popasují s nejvyšším schodkem veřejných financí v EU

Andrea Malá

30. září 2023 11:16

Bratislava

Slovensko má letos vykázat nejvyšší deficit veřejných financí ze zemí EU, přesahující šest procent HDP, a Evropská komise předpokládá, že na toto nelichotivé prvenství země naváže i příští rok. „Slovensko si každé šesté euro veřejných výdajů musí půjčovat,“ konstatuje tamní ekonomický think-tank INESS. Strany, které v nadcházejících parlamentních volbách na Slovensku uspějí a vytvoří vládu, se tak budou muset předně popasovat právě s problémem vysokých deficitů. Bez výrazných škrtů to nakonec nepůjde. 

Jenže slovenský stát zaměstnává 430 tisíc lidí. A škrtání by se neblaze dotklo nejen mnohých z nich, ale samozřejmě i jejich rodin. Proto slovenští politici před volbami kolem škrtání našlapují jen velmi potichu, pokud tedy vůbec.

Ve volebních programech jednotlivých slovenských stran tak úsporná opatření jsou přiblížena jen velmi omezeně a opatrně. Podobně jako Češi i Slováci si v uplynulých letech zvykli na zvýšený přísun různých sociálních dávek, takže o to politicky náročnější je nyní pro zástupce jednotlivých stran je přesvědčovat, že si budou muset „utáhnout opasky“.

Podle zmíněného think-tanku INESS, jenž podrobně analyzuje volební programy všech relevantních stran na Slovensku, předestírá v oblasti řešení problémů veřejných financí nejsmysluplnější opatření strana Sloboda a solidarita Richarda Sulíka. Ta by podle nejnovějšího, zářijového modelu agentury Ipsos měla ve víkendových volbách získat sedm procent hlasů a obsadit tak šestou příčku mezi všemi účastnícími se partajemi a hnutími.

Jenže ani Sulík a jeho spolustraníci a straničtí experti dostatečně neodpovídají na otázky, jak dát veřejné finance našich východních sousedů zcela do pořádku. Navrhují snížit firemní daň z 22 na 19 procent a srovnat tudíž její sazbu s tou, jíž čelí příjmy jednotlivců. Současně deklarují závazek dluhové brzdy, tedy nezvyšování celkové daňově-odvodové zátěže. Počítají sice s povinným omezením výdajů a s vázáním daňových nadpříjmů na snižování deficitu, ale to stačit nebude – a zvláště ne při zmíněné daňové redukci. Ani zvýšení efektivity výběru daní a odvodů, ani privatizace nákladní železniční přepravy – Cargo Slovakia – nemůže dostatečně ponížit deficit, jenž by měl dosáhnout sedm miliard eur.

Programy všech dalších relevantních stran jsou na tom v oblasti řešení schodků podle INESS však ještě hůře, a to zpravidla citelně hůře. To je zvláště křiklavé v případě Smeru, jenž je podle zmíněného šetření Ipsosu favoritem voleb – svůj hlas by mu mělo svěřit 20,6 procenta voličů.

Smer nezveřejnil klasický program, ale jen programové body. Z těchto bodů se pouze malá část týká úsporných opatření, jež jsou navíc pojmenována jen vágně. Expremiér Robert Fico a jeho straničtí kolegové tak slibují „rozumné konsolidační úsilí“ a „analýzu účelnosti vynakládání veřejných prostředků“. Přitom ovšem chtějí ekonomiku podpořit rozsáhlými stimulačními opatřeními, která má, pravda, spolufinancovat inkaso z daně uvalené na nadměrně ziskové sektory. Smer chce navíc – zjevně masivními výdaji – podpořit porodnost v rámci „národního programu natality“. A též uskutečnit navýšení či zavedení desítek výdajových opatření, včetně státní dotace při splácení hypotéky, zabezpečení cenově dostupného zboží a služeb (což jsou tedy opět další dotace), či zavést plnohodnotný třináctý důchod (v současnosti je zhruba poloviční). Ficova strana by také ráda zastropovala věk odchodu do důchodu a prosadila štědřejší valorizaci penzí, což oboje pochopitelně představuje jen další nemalé dodatečné výdaje veřejných peněz.

Druhý nejsmysluplnější program – po Sulíkově SaS – má podle INESS v oblasti veřejných financí strana Progresívne Slovensko (PS). Ta je současně rovněž druhá na pásce i v průzkumech volebních preferencí. Podle Ipsosu ztrácí na Smer jen poměrně zanedbatelně, když ji nejnovější průzkum přisuzuje 19,8 procenta hlasů.

Podobně jako Sulíkova SaS je ale i Progesívne Slovensko v oblasti předkládané léčby schodků spíše příslovečným „jednookým, jenž je mezi slepými králem“.

PS navrhuje nezvyšovat celkové daňové zatížení; vyšší nepřímé daně by ale měly financovat snížení sazby daně z příjmů jednotlivců i firem. Nízkopříjmovým by se zvýšila odečitatelná položka tak, aby docílili vyššího čistého příjmu. Týkala by se nejen zdravotního pojistného, ale i sociálního. Podnikatele a investory chce PS podpořit rychlejšími odpisy nebo daňovým osvobozením kapitálových příjmů z cenných papírů slovenských společností.

Současně ale PS navrhuje celou řadu poměrně nákladných výdajových navýšení či nových výdajů typu příspěvku 350 eur na dítě při nástupu do školy, poporodní sociální dávky, dotací na školní obědy, hypotečních prázdnin pro dlužníky čelící rostoucím úrokům, příspěvku na bydlení či vdoveckého důchodu. PS sice podobně jako SaS hovoří o povinném snižování deficitu ve stanoveném ročním tempu, ale vzhledem k nekonkrétnosti a nedostatečnosti navržených úsporných opatření – typu efektivnějšího výběru daní či neplacení pojištění státního majetku – není příliš jasné, kde by na to vzala. 

Nejnovější zprávy