Změny v důchodech: Češi se zlobí, Jurečku ekonom chválí

Návrhy na změny v důchodovém systému míří do legislativního procesu. Tyto změny zahrnují postupné zvyšování věku odchodu do penze v souladu s očekávaným průměrným věkem dožití a zpomalení růstu měsíčně vyplácených důchodů.

Návrh se Čechům nelíbí vyjadřují na něj nechvalná slova. "Místo klidného, zaslouženého důchodu se budeme potácet mezi doktory, neschopenkami a pracákem," reagovala v diskuzi na facebooku Maria Poláková. Lidé také vidí odpor proti tomuto řešení situace v generální stávce, od dalších lidí ministr schytává ostrou kritiku. Kromě pozdějšího odchodu jim vadí i pomalejší zvyšování.

Právě kvůli vlně kritiky si podle ekonoma Skořepy zaslouží Jurečka pochvalu. "Každý politik, který má odvahu říct nahlas, že věk odchodu do důchodu se bude muset zvyšovat a tempo růstu důchodu se bude muset snižovat, si zaslouží pochvalu, protože to je to nejtěžší," řekl TN.cz.

"Je to krok směrem k tomu, aby se ty parametry měnily podle toho, jak ten systém vychází, jestli vznikají deficity, nebo nevznikají, což je věc, která v řadě zemí už dnes existuje. U nás to bohužel nefunguje. To, co navrhl, je posun k tomu, aby systém měl samonarovnávací funkci. Takže to je určitě super," dodal.

Česká republika nebude v tomto opatření osamocena, protože několik dalších evropských států, jako Dánsko, Itálie, Nizozemsko a další členové Evropské unie, již podobný systém využívají, kde se věk odchodu do důchodu zvyšuje v souladu s průměrným očekávaným věkem dožití.

Každá země má podle ekonoma Michala Skořepy odlišný penzijní systém ovlivněný historickými, kulturními a legislativními faktory. Nicméně obecně platí, že polovina zemí v Evropské unii má v rámci svého národního penzijního systému mechanismus, který reaguje na nerovnováhu. Tento mechanismus může zahrnovat úpravy věku odchodu do důchodu, změny tempa valorizace nebo úpravy plateb od pracující populace do důchodového systému.

Podle něj jsou tyto změny klíčové, protože bez nich by deficity veřejných financí mohly dosáhnout až tří až čtyř procent HDP každý rok. "V roce 2060 by se kvůli důchodům mohl dluh dostat přes sto procent HDP, což by postavilo naši zemi do situace srovnatelné s Itálií a možná i Řeckem, i kdyby všechny ostatní faktory zůstaly v rovnováze," varoval.