Jiřina Bohdalová marně čekala! Kdo jí nepřišel popřát osobně?
6. května 2024 11:02
VideoLegendární Jiřina Bohdalová v pátek oslavila 93. narozeniny. Zástupy gratulantů za ní přijely na oslavu osobně, jeden z jejích přátel ale popřál "jen" písemně. Šlo snad o projev neúcty?
Zatímco Bohdalová nedávno dorazila na křest knihy Spiknutí za Milošem Zemanem, který ji tam marně lákal na cigárko, exprezident na narozeninovou oslavu legendy české kinematografie nepřišel. Neznamená to však, že by zapomněl.
Podle informací deníku Blesk poslal slavné herečce kytici s následující gratulací: "Milá Jiřinko, vše nejlepší Ti přeji." Bývalá hlava státu navíc přiznala, že se mají brzy vidět. "Jsme domluveni, že za mnou přijede brzy domů. Neuvěřitelně mne inspiruje, hlavně tím, jak skvěle ve 93 letech vypadá a jak jí to myslí," řekl Zeman zmíněnému listu.
Jiřina Bohdalová se narodila 3. května 1931 v rodině truhláře a služebné, která se věnovala ochotnickému divadlu. Poprvé si zahrála v grotesce Pižla a Žižla na cestách holčičku v parku, která nabídne chudým komikům svačinu. Psal se rok 1937 a malou herečku tehdy nazvali českou Shirley. V osmi letech se objevila ve filmu Zlatý člověk a v devíti ve snímku Madla zpívá Evropě.
Na DAMU ji vzali až napotřetí, studium herectví ale musela přerušit kvůli zatčení svého otce za protistátní činnost a taky proto, že se narychlo vdávala, v roce 1954 za inženýra Břetislava Staše. Na cestě už byla dcera Simona. DAMU pak v roce 1957 dostudovala přes to, že se musela starat o dceru, maminku i mladší sestru
Po škole začínala Bohdalová u Jana Wericha v Divadle ABC. Od roku 1967 zakotvila na Vinohradech, kde vynikla třeba v Kočičí hře. Jiří Hubač pro ni napsal Kláru z Domu na nebesích či Josefínu ve hře Generálka. Od roku 2005 působila v Divadle Na Jezerce, kde nedávno ze zdravotních důvodů divadelní kariéru ukončila.
Před filmovou kamerou zazářila od 60. let nejen jako Dáma na kolejích, ale i ve snímcích Ženy v ofsajdu, Čtyři vraždy stačí, drahoušku či v rozverné komedii Světáci režiséra Zdeňka Podskalského. A životní roli dostala v Kachyňově Uchu (1970), kritikou i diváky ceněném, které ale zamířilo do trezoru a k divákům se dostalo až po dvaceti letech. Úspěch ji provází i v porevolučním období - za roli oligofreničky Fany ve stejnojmenném snímku z roku 1995 si odnesla Českého lva. Dalšího má za hlavní roli v pohádce Nesmrtelná teta z roku 1993.