Meghan není první! V královské rodině bují nenávist dlouho!

Philip, princ řecký a dánský, se jim narodil 10. června 1921 ve vile na ostrově Korfu. Jeho babička z matčiny strany byla vnučkou britské královny Viktorie. Po vzpouře v Řecku v roce 1922 musela královská rodina s malým Philipem uprchnout do exilu. Nejdříve do Paříže, po rozchodu rodičů v roce 1930 býval Philip u sester provdaných v Německu nebo u příbuzných v Anglii.

Zde také začal chodit do školy; nikoli však na prestižní Eton, jako jeho vnuci, ale na Gordonstoun ve Skotsku, kam později poslal i svého syna Charlese. Na vysvědčení mu napsali, že je rozený vůdce se silnou vůlí a téměř bezmeznou ctižádostí. Poté navštěvoval královskou námořní akademii v Dartmouthu, kde se poprvé setkal se svou budoucí manželkou, tehdy mladičkou Alžbětou. Za druhé světové války povýšil až na námořního poručíka. Později se osvědčil u britského námořnictva: skvělou obsluhou lodního reflektoru pomohl potopit dvě italské lodě. Také spoluvelel vylodění na Sicílii.

Kvůli svatbě, kterou si Alžběta nakonec prosadila, Philip s již poangličtěnou verzí jména své matky Mountbatten konvertoval k anglikánům a vzdal se řecké i dánské koruny. Vzali se 20. listopadu 1947 ve Westminsterském opatství. V Británii se poté stal vévodou z Edinburghu, jeho královskou výsostí a britským princem.

Když v roce 1952 v Keni přivezl mladý námořník čerstvě provdané následnici britského trůnu Alžbětě zprávu, že je nyní královnou Británie, změnilo se mnoho i pro Philipa. Musel odejít od námořnictva, aby mohl svou ženu doprovázet při reprezentačních povinnostech doma i v zahraničí. Stal se patronem mnoha veřejně prospěšných organizací. Hlavně léta podporuje Světový fond na ochranu přírody (WWF).

S Alžbětou II. mají čtyři děti (Charles, Anna, Andrew a Edward) a osm vnoučat. Když se prince jednou v tisku ptali na příčinu úspěchu jejich manželství, prohlásil: "Královna je obdařena neobvykle velkou dávkou tolerance."

Philipovy vztahy s jeho dětmi ale tak harmonické nebyly. Jeho nejstarší syn princ Charles v autorizované biografii Jonathana Dimblebyho naznačil, že ho v dětství otec často zastrašoval a že se bál jeho přísných pravidel i kousavého výsměchu.

Na přísnosti je založen i Philipův program na podporu dobrodružného ducha a sportovních výkonů mladých, kteří se musejí osvědčit i ve službě společnosti (Duke of Edinburgh Award Scheme), podle některých kritiků až polovojenský.