Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Sobota 25. května 2024

Svátek slaví Viola, zítra Filip

Cena benzínu spadla pod 40 korun. Zlevňuje i nafta, navzdory sílící motoristické sezóně

Top

Redaktora můžete kontakovat v každém článku skrz kontaktní formulář

Provozovatelem zpravodajského serveru EXTRASIMO.cz je firma Czech Media Network s.r.o., IČ: 11823054


Sledujte EXTRASIMO.cz

© 2024 Copyright EXTRASIMO.CZ a dodavatelé Profimedia a ČTK

Cena benzínu spadla pod 40 korun. Zlevňuje i nafta, navzdory sílící motoristické sezóně

Andrea Malá

9. května 2024 10:10

Ilustrační fotografie.

Tradiční růst poptávky po pohonných hmotách související s nástupem motoristické sezóny zatím nestačí na to, aby vedl k vzestupu cen benzínu či nafty. Oba dva základní druhy pohonných hmot tak zlevňují. Cena benzínu se po necelém měsíci včera vrátila na úroveň pod psychologickou hranicí 40 Kč/l. Za uplynulých sedm dní benzín zlevnil o 21 haléřů na litr na 39,98 Kč/l. Nafta zlevnila ještě výrazněji, o 34 haléřů na litr na 38,27 Kč/l. Nafta je tak nejlevnější za období od poloviny letošního února. Její zlevnění souvisí také s koncem zimní topné sezóny, který tradičně vede v pokles poptávky po topné naftě.

Stěžejními důvody aktuálního poklesu cen pohonných hmot je pokles cen ropy na světových trzích a zpevňování koruny vůči dolaru, v němž se ropa obchoduje. Promítá se také pokles cen velkoobchodně prodávaných paliv na komoditní burze v Rotterdamu. 

Za poslední dva týdny ropa Brent zlevnila o necelých pět procent, přičemž koruna ve stejné době vůči dolaru posílila o více než jedno procento. V příštích sedmi dnech se tyto tlaky dále projeví v celkovém poklesu cen pohonných hmot. Benzín by měl zlevnit o zhruba 40 haléřů na litr, nafta pak o padesátník. Další zlevňování paliv lze pak čekat také ve druhé polovině května.

Samozřejmě, pokud by se například dramaticky zkomplikovala situace na Blízkém východě, zlevňování pohonných hmot by ještě během května vzalo rychle zasvé. Pozemní operace v části Rafáhu na jihu Pásma Gazy, kterou Izrael zahájil tento týden v noci na úterý, ale zatím obchodníky s ropou nezneklidňuje. Cena ropy na ni výrazněji nereaguje. Obchodníci s ropou totiž vnímají silný tlak, který na Izrael vyvíjejí Spojené státy, aby situaci dále neeskaloval, a také vnímají samotnou možnost příměří mezi Izraelem a Hamásem.

Cena ropy výrazněji neroste i proto, že Rusko v dubnu těžilo více ropy, než by odpovídalo limitům dohodnutým v březnu kartelem OPEC a jeho spojenci v čele právě s Ruskem. Škrty v těžbě mají zabránit nežádoucímu poklesu cen ropy. Kartel OPEC a jeho spojenci mají další jednání naplánované na 1. června, banka Goldman Sachs přitom očekává, že škrty v těžbě prodlouží do druhé poloviny letošního roku.

Režim ruského prezidenta Vladimira Putina bude v tomto roce na prodeji ropy – a také zemního plynu – závratně vydělávat, a to navzdory západním sankcím. Ruský rozpočet letos může počítat s meziročně o zhruba 20 procent vyššími příjmy z ropy a plynu, v přepočtu se jedná o přibližně 2,9 bilionu korun, plyne z výpočtů Bloombergu. Zmíněných zhruba dvacet procent tedy odpovídá nějakým 500 miliardám korun.

K výraznému nárůstu příjmů ruského rozpočtu z ropy a plynu má dojít ze tří klíčových důvodů.

Zaprvé, Rusku nahrává, že teroristický režim Hamásu, který si zvolili v Gaze, loni krvavě udeřil na Izrael. Výsledkem je zvýšené blízkovýchodní napětí, které zvyšuje světové ceny ropy a plynu, tedy i příjmy Kremlu. 

Zadruhé, Kremlu se daří obcházet západní sankce prostřednictvím neoficiální, stínové flotily tankerů v ruských službách. Existence této flotily umožňuje minimalizovat sankční slevu na vyvážené ruské ropě. Například letos v dubnu se Rusku dařilo prodávat svoji ropu Ural Indii za 75 dolarů za barel, tedy 15 dolarů nad stropem stanoveným sankcemi.

Zatřetí, Kreml rovněž navyšuje těžební daně domácím energetickým podnikům, včetně Gazpromu.

Nejnovější zprávy