Ceny pohonných hmot letí dolů a měly by i dál. Kdo může šlápnout na brzdu?

V příštích sedmi dnech by mělo být zlevňování pohonných hmot ještě výraznější, a to v rozsahu kolem 80 haléřů na litr. Například korunová cena tuny velkoobchodně prodávané nafty na komoditní burze v Rotterdamu nyní odpovídá úrovni 19 100 korun. Když tolik stála posledně, letos koncem července, prodávala se nafta v Česku jen za zhruba 33 korun za litr. I pokud zohledníme zvýšení spotřební daně z nafty, k němuž došlo k 1. srpnu, které po zahrnutí DPH zvedlo cenu nafty o 1,80 Kč/l, stále existuje výrazný prostor pro postupné zlevnění nafty (a také benzínu), až v rozsahu několika korun na litr.  Čerpadláři a další články dodavatelského řetězce pohonných ale budou puzeni snižování konečných cen brzdit a navyšovat si marže.

Důvodem poklesu cen ropy Brent, která včera poprvé od července zlevnila pod 80 dolarů za barel, jsou slabší ekonomická data z Číny, která je největším světovým dovozcem ropy. Obchodníci s ropou se obávají slabší poptávky po surovině. Zároveň opadají jejich obavy z rozšíření střetu Izraele s Hamásem. Výraznějšímu růstu cen ropy pak brání také signály americké centrální banky. Ta znovu veřejnost utvrzuje v tom, že po dosažení vrcholu v nastavení své základní úrokové sazby bude při jejím následném snižování postupovat jen velmi obezřetně, až si bude jista, že inflace je zkrocena. To si trhy překládají tak, že bude úroky držet relativně vysoko poměrně dlouhou dobu, což tedy výrazněji, než čekaly, podváže poptávku po úvěrech a investicích, a tedy obecnou poptávku v ekonomice, včetně té po ropě a ropných produktech.

Snižování cen pohonných hmot nahrává také zpevňování koruny vůči dolaru. Česká měna v listopadu posílila vůči té americké o zhruba tři procenta a je nyní nejsilnější vůči dolaru od začátku letošního září.

Ropa a ropná paliva nyní mohou výrazněji zdražit, pokud se blízkovýchodní střet mezi palestinským Hamásem a Izraelem rozšíří a potenciálně zahrne i Írán, tedy klíčového světového producenta a vývozce ropy, a také Spojené státy. Sám Izrael příliš ropy netěží, avšak zapojení Íránu by ceny ropy výrazněji zvýšilo. Zapojení Teheránu by mohlo vést k odezvě ze strany Spojených států, které v blízkovýchodní oblasti v říjnu zvýšily svoji vojenskou přítomnost. Zatím zjevně zejména za účelem odstrašení. Je možné, že toto odstrašení zapůsobilo, což ale opět pomáhá držet cenu kolem nynější úrovně 80 dolarů za barel, takže díky tomu pak i dále zlevňují pohonné hmoty v ČR.