Den matek se v Česku slaví už přes sto let
11. května 2024 12:32
Den matek se u nás již tradičně slaví druhou květnovou neděli, letos připadá na 14. května. Poprvé se na našem území oslavy dne matek objevily přesně před 100 lety, v roce 1923. Tehdy svátek matek začala propagovat především Alice Masaryková, dcera prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a bojovnice za ženská práva.
Historie svátku matek
Oslavy mateřství a matek sahají až do dob pravěku a starověku. Mnohé pohanské rituály probíhaly právě na počest matek nebo bohyň plodnosti.
Písemné prameny dokládají slavení svátku matek od 16. století, a to na území Anglie. Svátek se tehdy označoval jako „Mateřská neděle“ (nebo také „Neděle matek“) a spadal do předvelikonočního postního období. O Mateřské neděli se však maminky neobdarovávaly, jako je tomu dnes. Zvykem bylo dávat sloužícím v bohatých rodinách dovolenou, aby mohli na chvíli odjet domů a vidět svojí maminku. Svátek tedy sloužil především k rodinným setkáním.
Den matek v dnešním slova smyslu se zrodil až počátkem minulého století, v roce 1907. Ve Spojených státech amerických se tehdy začala projevovat úcta matkám a oslavovat mateřství, zároveň se vzdával hold i ženě jménem Anna Reeves Jarvisová, velké bojovnici za práva matek. Den matek se začal v Americe slavit pravidelně od roku 1908, o jeho prosazení se zasloužila Anna Marie Jarvisová, dcera zmíněné Anny Reeves. V roce 1914 prohlásil tehdejší americký prezident Woodrow Wilson den matek za celonárodní svátek a od té doby se oslavuje druhou neděli v květnu.
Den matek u nás
U nás se začal den matek slavit v roce 1923, tedy před 100 lety. Tehdy jeho oslavy prosadila Alice Masaryková, dcera prezidenta Masaryka, která veřejně vystupovala za prosazení práv žen. Před 100 lety také svátek matek připadal na druhou květnovou neděli. Myšlenky oslav mateřství na našem území jsou však starší, ještě před Alicí Masarykovou (a později spolu s ní) je propagovala například Olga Stránská-Absolonová, rovněž významná osobnost českého hnutí za ženská práva, politička a novinářka.
Také někteří muži se zasloužili o zavedení svátku matek. Třeba novinář a politik Václav Klofáč prohlásil: „Když jsem byl posledně v Americe a viděl jsem tam ty dojemné Svátky matek (děti ten den nenechají ani svou matku vařit a obsluhují ji samy), slavnosti ty připomněly mi naše vlastní maminky a považoval jsem za poctivé tuto slavnost, tento Den matek, přenésti také k nám.“
O druhé neděli v květnu se mělo především děkovat všem maminkám za jejich obětavou péči o děti i náročnou práci v domácnosti. Matkám se projevovala patřičná úcta i láska, později se jim dávaly drobné dárky. Oslavy dne matek měly před 100 lety rovněž výrazný emancipační charakter, když se při jeho příležitosti veřejně hovořilo o významu žen v rodinném i veřejném prostoru. Připomínalo se, že právě díky ženám a starostlivým matkám, které podporují své manžele a děti, se mohou muži výborně uplatnit v jakékoliv sféře, například v tak důležité vědě nebo politice. Svou nezištnou péčí totiž právě ženy formují muže.
Den matek se oslavoval doma v rodinách, ale také ve školách či při setkání tělovýchovných organizací nebo politických stran. Děti pořádaly besídky na počest svých maminek, v nemocnicích lékaři poskytovali ženám osvětové přednášky, kulturní spolky přichystaly divadelní nebo pěvecká představení, charitativní organizace realizovaly veřejné dobročinné sbírky na podporu svobodných a chudých matek. V tisku se objevovaly tematické články, v jednom z nich v časopise Moravanka se třeba v roce 1936 psalo:
„Od těch dob, co slavíme svátek matek, dovedli si lidé ku podivu jasně uvědomit, co to znamená mateřství. A oslavujeme-li svátek matek, neznamená to návrat ke kultu matky, který dávno vyšel z módy, nýbrž znamená to vděčné ocenění mateřské lásky, mateřských obětí a mateřské péče.“