Pellegrini v Praze: S Pavlem vyhlížejí nový začátek ve vztazích Česka a Slovenska
26. června 2024 13:41
VideoDo Prahy ve středu dorazil nově zvolený slovenský prezident Peter Pellegrini, na Pražském hradě jej dopoledne přijal český protějšek Petr Pavel. Pro Pellegriniho jde o první zahraniční návštěvu ve funkci hlavy státu. Prezidenti se shodli, že na obnovení mezivládních jednání ještě nenastal čas. Oba ale vyjádřili naději, že k tomu časem dojde.
Pellegrini zdůraznil, že souzní s Pavlovým názorem, že některé politické názory či odlišné pohledy nemohou ohrozit anebo zhoršit vztahy mezi oběma zeměmi. Například názory českého prezidenta na situaci na Ukrajině označil za pragmatické a odpovídající realitě.
Zmínil také, že Slovensko svými výrobními kapacitami výrazně přispěje k úspěchu české muniční iniciativy. "Slovensko znásobilo produkci ve svých fabrikách, kde se vyrábí anebo repasuje munice požadovaných kalibrů," prohlásil podle agentury TASR.
Pro nového slovenského prezidenta bylo samozřejmostí, že první zahraniční cesta vedla do Česka. "Byla to snaha vyslat velmi jasný signál, že vztahy jsou na té nejvyšší možné úrovni," konstatoval. Pavla zároveň informoval o napjaté situaci na Slovensku po květnovém atentátu na premiéra Roberta Fica (Smer-SD). Napětí chce podle svých slov pomoci zmírnit.
Pavel podotkl, že střetnutí bylo příležitostí pro definování vzájemných vztahů. "Je to do určité míry nový začátek, ale zároveň je na co navazovat," uvedl s tím, že očekává věcnou a pravidelnou komunikaci s Pellegrinimi.
Do Česka vedla v červnu i poslední zahraniční cesta Čaputové, která během ní od Pavla dostala nejvyšší české státní vyznamenání, tedy Řád Bílého lva.
Banskobystrický rodák Pellegrini byl zvolen prezidentem v jarní prezidentské volbě. V druhém kole získal přes 53 procent hlasů a oproti prvnímu dějství porazil svého vyzyvatele Ivana Korčoka, bývalého ministra zahraničí. Stal se šestým prezidentem v novodobé historii slovenského státu, z toho pátým mužem. Dalšími předchůdci byli Michal Kováč, Rudolf Schuster, Ivan Gašparovič a Andrej Kiska.
Slovenský prezident má podle ústavy spíše omezené pravomoci, může ovšem například blokovat nominace vlády a parlamentu na obsazení vedoucích představitelů některých úřadů a institucí. Souhlasu hlavy státu podléhají také některá rozhodnutí odstupujícího kabinetu, kterému parlament vyslovil nedůvěru. Při vytváření vlády je výběr premiéra na prezidentovi, byť dosavadní praxe respektovala výsledky voleb.