Indie je ve vesmírném klubu! Dosáhla Marsu, a dnes na Měsíci přistála napodruhé
23. srpna 2023 15:07
Přistávací modul Vikrám indické sondy Čandrájan-3 dnes dosedl na povrch Měsíce, ukázal živý přenos indické vesmírné agentury (ISRO). Indie se tak po Spojených státech, Rusku (Sovětském svazu) a Číně stala teprve čtvrtou zemí světa, která úspěšně dopravila své zařízení na Měsíc, a první, které se podařilo přistát v blízkosti jeho jižního pólu.
Výběr informací o snaze Indie pronikat do vesmíru (přistávací modul indické sondy Čandrájan-3 úspěšně dosedl na povrch Měsíce poblíž jeho jižního pólu, a Indie se tak stala čtvrtou zemí světa, která dopravila své zařízení na Měsíc, zároveň je prvním státem, který přistál nedaleko jižního pólu Měsíce):
- Kořeny indického vesmírného programu sahají do 60. let minulého století. V roce 1962 vznikla na jihu Indie poblíž magnetického rovníku raketová základna v Thumbě (TERLS, stát Kérala). Roku 1969 pak byla založena indická vesmírná agentura ISRO a o tři roky později Komise pro kosmonautiku jako vrcholný vládní orgán.
- První nosič z indického území odstartoval 21. listopadu 1963. Americká raketa Nike Apache byla schopna vynést asi 45 kilogramů do výšky kolem 150 kilometrů. Rakety Indii kromě Spojených států dodávaly také Francie (Centaure, Bélier), Británie (Skua, Petrel) a SSSR.
- Éru vlastních indických raket zahájilo vypuštění jednostupňové sondážní rakety Róhiní-75 v dubnu 1967 z Thumby. Zařízení o průměru 35 milimetrů a hmotnosti 32 kilogramů dostoupalo do výšky asi deseti kilometrů.
- První indickou družicí vyslanou do vesmíru se stala Árjabhata o hmotnosti 360 kilogramů se čtyřmi přístroji pro výzkum kosmu. Byla vypuštěna zdarma z ruského kosmodromu Kapustin Jar v dubnu 1975.
- Na ostrově Šríharikóta v Bengálském zálivu (stát Ándhrapradéš) byla v letech letech 1974 až 1976 postavena zkušební raketová střelnice a později kosmodrom; v roce 2002 byl kosmodrom přejmenován na památku prvního ředitele ISRO na Vesmírné středisko Satíše Dhavana.
- Odtud 18. července 1980 vynesla čtyřstupňová nosná raketa SLV-3 na oběžnou dráhu Země družici Róhiní 1 (RS-1). Mise 35 kilogramového satelitu trvala jeden rok a dva měsíce, a Indie tak vstoupila jako sedmá země světa do "vesmírného klubu". První pokus v roce 1979 nevyšel.
- Spolupráce se SSSR vedla 3. dubna 1984 k letu prvního indického kosmonauta Rákéše Šarmy do vesmíru, kam ho vynesla loď Sojuz spolu se dvěma ruskými kolegy. Na palubě orbitální stanice Saljut 7 strávil osm dní.
- V roce 1994 Indie úspěšně vyzkoušela 44metrovou raketu PSLV D-2 schopnou vynést více než jednotunový náklad.
- Do společnosti zemí schopných dopravit do vesmíru velké satelity se Indie zařadila 18. dubna 2001, když na druhý pokus vyslala do vesmíru 49 metrů dlouhou a 401 tun vážící raketu GSLV-D1, která na oběžnou dráhu vynesla družici o váze 1540 kilogramů.
- Plnou soběstačnost v dobývání vesmíru Indie prokázala v roce 2008. V dubnu jako první země dokázala dopravit do kosmu deset satelitů na jediné nosné raketě a 22. října pak raketa PSLV - C11 vynesla z Vesmírného střediska Satíše Dhavana k první indické lunární misi družici Čandraján-1. Ta ale kvůli technickým problémům předčasně skončila v srpnu 2009.
- První meziplanetární misi odstartovala Indie 5. listopadu 2013, kdy vyslala raketu s robotickou sondou Mangalján k Marsu. Satelit o hmotnosti 1350 kilogramů vstoupil na oběžnou dráhu kolem Země a po desetiměsíční cestě sonda 24. září 2014 úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem Marsu. Indie se díky projektu, který si vysloužil uznání i kvůli nízkým nákladům (stál v přepočtu 1,6 miliardy korun), stala po USA, Rusku a Evropě reprezentované vesmírnou agenturou ESA teprve čtvrtou mocností světa, jež dosáhla "rudé planety".
- V červenci 2019 Indie vyslala do kosmu sondu Čandrájan-2, mířící k Měsíci. Půldruhé tuny vážící přistávací modul Vikrám měl podle plánu dosednout v oblasti jižního pólu Měsíce, kde se ještě nikdo o přistání nepokusil, ale 6. září 2019 se modul těsně před přistáním odmlčel. Havárie byla podle ISRO způsobena závadou softwaru. Z modulu mělo vyjet lunární vozítko, které by se věnovalo chemické analýze odebraných vzorků.
- Z indického kosmodromu odstartovala letos 14. července raketa se sondou Čandrájan-3 mířící znovu k jižnímu pólu Měsíce. Sondu do vesmíru vynesla 43 metrů dlouhá raketa LVM3, kterou vyvinula indická ISRO. Sonda pak zhruba deset dní obíhala kolem Země, než byla vyslána směrem k oběžné dráze kolem Měsíce. Minulý týden se přistávací modul Vikrám oddělil od pohonného modulu a v neděli ISRO oznámila, že se jí povedlo dostat přistávací modul na nižší oběžnou dráhu kolem Měsíce. Přistávací modul sondy Čandrájan-3 dnes v 18:04 indického času (kolem 14:30 SELČ) úspěšně dosednul na měsíční povrch a Indie se tak po Spojených státech, Rusku (Sovětském svazu) a Číně stala čtvrtou zemí, která na Měsíc dopravila svoje zařízení, a zároveň první zemí světa, která přistála v blízkosti jižního pólu Měsíce.
- Šestikolové robotické vozítko, které má po přistání z modulu vyjet, je poháněno solární energií a mělo by být aktivní během lunárního dne, který trvá zhruba 14 pozemských dní. Vozítko o hmotnosti 26 kilogramů nazvané Pragján, což v sanskrtu znamená "moudrost", bude shromažďovat data a foto