Měsíc je znovu v popředí zájmu, cílem je na něm zřídit základnu

- Měsíc je jediný přirozený satelit Země. V mytologii měl různá jména, například Řekové jej nazývali Selene nebo Artemis, Římané Luna, což se uchytilo i ve staré češtině. Většina vědců se dnes shoduje, že Měsíc vznikl po kolizí naší planety s vesmírným objektem o velikosti Marsu zhruba před 4,6 miliardy lety. Po střetu se na oběžnou dráhu kolem Země dostalo velké množství vyvrženého materiálu, který se časem shlukl tak, že vytvořil Měsíc.

- Měsíc je po Slunci druhý nejjasnější objekt na obloze. Obíhá kolem Země. Jelikož se úhel mezi Zemí, Měsícem a Sluncem mění, je ze Země možné pozorovat různé fáze Měsíce. Čas mezi následnými novy je 29,5 dne.

- Průměrná vzdálenost Měsíce od Země je 384.403 km, rovníkový průměr 3476,2 km (zhruba 3,7krát menší než Země), jeho povrch je 0,074 násobkem povrchu Země a hmotnost 0,01 hmotnosti Země. Průměrná teplota je zde minus 23 stupňů Celsia. Teploty ale mohou oscilovat mezi více než sto stupni Celsia přes den po více než minus 200 stupňů Celsia v noci.

- Většina hornin na povrchu Měsíce je zřejmě stará až 4,6 miliardy let, tak staré horniny se na Zemi najdou jen výjimečně.

- Na Měsíci jsou dva základní terénní tvary: staré vysočiny, hojně poseté krátery, které jsou tvořeny původní kůrou Měsíce, a mladší moře (mare), která jsou obrovskými krátery později zaplněnými lávou.

- Vlivem vázané rotace se Měsíc přivrací k Zemi stále stejnou polokoulí (přivrácená strana). Vlivem librace ("kývavý" pohyb Měsíce vůči pozorovateli ze Země) lze ze Země spatřit jen zhruba devět procent povrchu odvrácené strany.

- Většina kráterů na přivrácené straně Měsíce byla pojmenována podle slavných postav z dějin vědy (například Tycho, Copernicus, Ptolemaeus), hlavní útvary na odvrácené straně mají jména modernější, k nejvýznamnějším patří krátery Ciolkovskij a Hertzsprung, jsou zde například i útvary pojmenované Apollo, Gagarin, Planck, Mendělejev, Koroljov, Van de Graaff a Von Kármán. Je zde i řada útvarů pojmenovaných po českých vědcích (Palacký, Nušl, Šafařík, Cori, Marci, Bečvář, Mendel).

- Moře (opticky tmavší oblasti na měsíčním povrchu) jsou koncentrována na přivrácené straně Měsíce. Na odvrácené straně jsou menší Mare Moscoviense (Moře moskevské) či Mare Ingenii (Moře touhy). Na rozhraní odvrácené a přivrácené strany je Mare Orientale (Moře východní), které je ze Země takřka neviditelné.

- Na odvrácené straně Měsíce patří k nejvýraznějším oblast South Pole-Aitken, která svým průměrem 2250 kilometrů a hloubkou 12 kilometrů patří k největším impaktním pánvím (kráter vzniklý nárazem jiného tělesa) ve sluneční soustavě.

- Dopravit technologii na Měsíc se zatím podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně v rámci oficiálních vládních programů. Prvním lidským výtvorem, který dosáhl povrchu Měsíce, se stala v září 1959 sovětská sonda Luna 2. Ta na Měsíc dopadla, za první zařízení vyrobené člověkem, které na Měsíci měkce přistálo, je pak považována sonda Luna 9 z roku 1966. O tři roky později se Američan Neil Armstrong jako první člověk procházel po Měsíci. Do prosince 1972 následovalo Armstronga 11 dalších Američanů.

- Po téměř 40leté pauze se Měsíc v novém tisíciletí opět dostal do popředí zájmů světových mocností. Poprvé od roku 1976 na měsíčním povrchu přistála před deseti lety čínská sonda Čchang-e 3 s lunárním robotickým vozítkem Nefritový králík a v lednu 2019 čínská sonda Čchang-e 4 poprvé v historii letů do vesmíru úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Zatím poslední sondou, která na Měsíci úspěšně přistála, byl v prosinci 2020 čínský modul Čchange 5.

- Lunární mise nedávno zahájily Spojené státy, Indie a také Rusko, které na Měsíc vyslalo svoji sondu po 47 letech. Vesmírný modul Luna-25, který by měl přistát na měsíčním povrchu 21. srpna, má zkoumat jižní pól Měsíce a zaměří se mimo jiné i na pátrání po vodě. Má jít o předstupeň potenciálního nového průzkumu Měsíce prováděného člověkem na místě. Indická sonda Čandraján-3 by měla na lunárním povrchu přistát 23. srpna rovněž poblíž málo prozkoumaného jižního pólu Měsíce. Po přistání by mělo vyjet z modulu robotické vozítko Pragján a vydat se na pouť po skalách a kráterech Měsíce, aby shromažďovalo data a fotografie a odesílalo je k analýze zpátky na Zemi.

- Američané chtějí v rámci programu Artemis dostat astronauty zpět na Měsíc do roku 2025. Loni v prosinci byla úspěšně dokončena mise Artemis I, kdy modul Orion obletěl Měsíc a dostal se dál od Země, než kterékoliv jiné kosmické plavidlo navržené pro posádku. Podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) je v plánu zřídit na Měsíci ještě v tomto desetiletí základnu.

- Podle vědců a šéfů vesmírných misí je jedním z hlavních důvodů návratu člověka na Měsíc snaha zjistit, zda se na jižním pólu družice nachází voda. Ta by mohla být důležitá k udržení života na přirozené družici Země a také by se dala vytěžit a přeměnit k výrobě raketového paliva, a tedy pro další vesmírný průzkum, například Marsu. NASA chce také z povrchu Měsíce získávat vzácné horniny ke zpracování a využití na Zemi.