Smírčí kříž z roku 1669 záhadně pohřbila země. Teď se znovu objevil v Ústí nad Labem

„Pamětníci kříž naposledy viděli po válce, a to již nakloněný. V minulosti po něm neúspěšně pátrala početná skupina hledačů ze Společnosti pro výzkum kamenných křížů z muzea v Aši. Zkusila jsem znovu analyzovat archivní prameny a v terénu je srovnávala s realitou a uspěla jsem,“ poznamenala historička. Na začátku pátrání stály dvě základní teorie, buď někdo kříž ukradl a ozdobil si s ním zahrádku, anebo zůstal na původním místě, ale dokonale skryt očím kolemjdoucích.

Podle historických záznamů byl v 17. století vztyčen na loukách nedaleko Cihlářského rybníka u Tisé. Jenže ty už jsou dnes z velké části zarostlé náletovými dřevinami. „Tamní louky jsou podmáčené, kříž se proto vyvrátil a svou váhou se postupně zabořil do země a zcela zarostl travou i stromky. Takže se vlastně nikam nehnul, jen nebylo vůbec jednoduché to jeho původní místo přesně určit,“ poznamenala úspěšná badatelka.

Muzejníci kříž vykopali očistili a připravili na znovu vztyčení. Kříži se přezdívalo švédský, ale přímou souvislost s třicetiletou válkou dle data nejspíš nemá. Nese na sobě symbol sekery. To může znamenat, že zde byla spáchána vražda za použití sekery, ale také, že tu někoho zabil padající strom při těžbě dřeva nebo je to památka na zcela jinou událost.

„Samozřejmě, že legendy o mordech byly a jsou u veřejnosti nejpopulárnější. Kříže, lidově označované jako smírčí, ale bývaly budovány z různých důvodů, nejen jako součást smírčí smlouvy mezi vrahem a rodinou oběti. I když až do Obnoveného zřízení zemského z roku 1627 skutečně existovala šance mimosoudního vyrovnání i v případech tak těžkých provinění, jakými je zabití a vražda, jehož formou mohla být i povinnost vytesat a vztyčit kříž jako projev pokání,“ poznamenala Natálie Belisová.