Velikonoce jsou za dveřmi. Proč se slaví téměř týden?

Datum Velikonoc se odvozuje od velikonoční neděle, která je první nedělí po prvním jarním úplňku. Po Květné neděli následuje Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa a Zelený čtvrtek, který je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení.

S večerem na Zelený čtvrtek přichází takzvané velikonoční třídenní (triduum), které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční. Velký pátek je připomínkou dne, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Bílá sobota, den pobytu Krista v hrobě, nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání.

Ještě před dny volna přijde na řadu škaredá neboli sazometná středa. Během ní se tradičně vymetaly komíny. Podle lidové pověry se lidé v tento den nemají mračit, protože hrozí, že se pak budou mračit o všech středách. 

O něco známější je pak zelený čtvrtek, jehož zkomolený název převzali Češi z německého jazyka. Pověra říká, že se v tento den jí pouze zelená strava, aby byl člověk zdravý.

Věřící jistě vědí, že se naposledy rozeznívají kostelní zvony a utichají až do velikonoční vigilie. Jejich místo na tuto dobu přebírají řehtačky či klapačky.