Česko má s přehledem nejvyšší inflaci v EU. Vedení v nelichotivém žebříčku ještě upevnilo

V prosinci 2023 hladina spotřebitelských cen v Česku stoupala meziročně o 7,6 procenta. Druhý nejvýraznější růst cen v rámci EU vykázalo v meziročním pohledu Rumunsko, se sedmiprocentním nárůstem cenové hladiny, třetí se pak umístilo Slovensko, kde míra inflace činila 6,6 procenta.

Trvaleji relativně vysoká míra inflace v Česku – vysoká alespoň tedy na poměry EU – pramení z několika zdrojů. Jde zejména o důsledek geografické blízkosti k Rusku, poměrně vysoké předválečné závislosti na ruských energiích, rovněž poměrně vysoké energetické náročnosti českého průmyslu, vysokého podílu průmyslu na výkonu ekonomiky, přehřátého trhu práce, přehřátého trhu s nemovitostmi a výrazného tempa zadlužování během covidu, podobně jako výrazného tempa nárůstu rozvahy České národní banky během intervence za slabší korunu v letech 2013 až 2017. Rovněž platí, že současná česká vláda se k zastropování cen energií odhodlala v roce 2022 poměrně pozdě a s poměrně malou razancí, což inflační tlaky v tuzemské ekonomice dále umocnilo. 

V letošním roce inflace v Česku výrazněji klesne. Průměrná celoroční míra inflace by se měla pohybovat kolem hodnoty tří procent. Velkou neznámou je ale rozsah letošního lednového přecenění a dopad zdražení energií, zejména jejich regulované složky. Údaje k lednové meziměsíční inflaci zveřejní ČSÚ v únoru. Dynamika lednového nárůstu míry inflace do značné míry ovlivní inflační vývoj v celém letošním roce. Trh nyní sází na to, že základní úroková sazba Česká národní banky by ruku v ruce s poklesem inflace mohla letos klesnout z nynější úrovně 6,75 až na 3,75 procenta.