Česko vykazuje jednu z nejnižších inflací v EU. Jen pět zemí eurozóny z dvaceti ji má ještě nižší

Pouze pět zemí z dvaceti států eurozóny vykazuje nižší inflaci než Česko. Jedná se o Lotyšsko, Litvu, Itálii, Finsko a Kypr. Společně s ním má nižší inflaci než Česko také Dánsko. Ukazuje se tak, že je problematické spojovat inflační vývoj s používanou měnou, jak se tak často dělo například loni. Dánsko má v současnosti vůbec nejnižší inflaci v EU, přitom platí eurem. Naopak „eurové“ Rakousko či Slovensko vykazují nyní vyšší inflaci než „bezeurové“ Polsko, Maďarsko i Česko. Ze zemí Visegrádské skupiny tak v současnosti vykazuje nejvyšší inflaci ta jediná z nich, jež platí eurem – Slovensko. Důvody odlišného vývoje a nynějších měr inflace jsou hlubšího a komplexnějšího rázu než používaná měna.  

Podle ČSÚ, který používá jinou metodiku než Eurostat, činila únorová míra v Česku rovná dvě procenta v meziročním vyjádření. Poprvé od konce roku 2018 se tak míra inflace ocitla přesně na cíli České národní banky. Od ledna 2019 včetně byla vždy nad tímto cílem.

Českou inflaci v únoru snižovalo to, že prodejci potravin v čele s řetězci konečně začali alespoň částečně promítat historicky zcela se vymykající zlevnění zemědělců, nadále – i podle dnešních čísel za únor – meziročně bezmála dvacetiprocentní, do koncových cen. Zatímco například zelenina v lednu meziročně zdražovala ještě o více než třináct procent, v únoru už meziročně zlevňovala, o 0,1 procenta. Meziměsíčně pokles inflace tlumil růst cen pohonných hmot, jenž způsobil růst cen ropy na světových trzích a slábnutí koruny vůči dolaru.