Svět zažívá nejteplejší počasí v historii. Jeden den překonal všechny rekordy
25. července 2024 11:10
Neděle byla nejteplejším dnem v historii měření. Dosavadní rekord z roku 2023 překonala „pouze“ o setinu stupně. Oproti letům předešlým ale nárůst činí celé desetiny. A podle expertů za něj nemůže nic jiného než lidská činnost.
Podle americké stanice CNN před alarmujícím nárůstem teplot varovala služba EU Copernicus Climate Change Service. V neděli 21. července byla naměřena celosvětová průměrná teplota 17,09 stupně Celsia. Jde o nejteplejší den minimálně od roku 1940, kdy takovéto měření začalo. Odborníci ale varují, že toto období může být nejteplejší za posledních 100 tisíc let. Vědci údaje o takto dlouhodobých proměnách klimatu získávají z ledových ker a korálových útesů.
Tyto rekordy jsou podle CNN obvykle překonávány pouze o zlomky stupňů – neděle byla oproti rekordu z roku 2023 teplejší o jednu setinu stupně – stále ale nejteplejší. Oproti roku 2023 ale byly dřívější rekordy nižší až o 0,3 stupně. „Nyní se nacházíme na skutečně neprobádaném území, a protože se klima stále otepluje, v příštích měsících a letech budeme jistě svědky překonávání nových rekordů,“ zdůraznil ředitel programu Copernicus Carlo Buontempo.
Globální teploty kolísají podle ročních období, klimatických vzorců a sluneční aktivity. To jsou přirozené faktory. Ty nepřirozené jsou ale daleko nebezpečnější; jedná se o znečištění způsobené lidskou činností, včetně spalování fosilních paliv, jak píše CNN. To udržuje teplo v zemské atmosféře a zvyšuje tak její teplotu.
Jedna z příčin tohoto oteplování leží desítky tisíc kilometrů od České republiky – v Antarktidě. Vědci z British Antarctic Survey zjistili, že teplá voda z oceánu prosakuje pod její ledový příkrov v linii dna; tedy v místě, kde se led zvedá z mořského dna a začíná se „vznášet“. To způsobuje rychlé tání.
Podle vědců tání probíhá tak, že „relativně teplá voda v oceánu otevírá dutiny v ledu, čímž dovnitř proniká více vody, což způsobuje další tání a vznik větších dutin, a tak dále“. „Dochází k takovému druhu zpětné vazby. Chová se to jako bod zvratu, kdy může dojít k velmi náhlému posunu v tom, jak moc tání v těchto místech probíhá,“ vysvětlil výzkumník dynamiky ledovců Alex Bradley.