Česko poprvé od roku 2019 snížilo zadlužení. Veřejné finance se stabilizují po šocích v podobě covidu

O stabilizaci veřejných financí svědčí také celoroční pohled. Poprvé od roku 2019 se totiž loni podařilo snížit celoroční úroveň zadlužení v poměru k HDP, a to 44,2 procenta HDP v roce 2022 na rovných 44 procenta HDP. Byť podle lednové prognózy ministerstva financí měl být loňský údaj ještě o něco nižší, a sice 43,7 procenta HDP.

Deficit veřejných financí loni ve čtvrtém kvartálu činil ještě poměrně výrazných 5,6 procenta, celoročně už ale odpovídal jen 3,3 procenta. Letos by měl podle našeho předpokladu skončit na úrovni 2,3 procenta, tedy už celkem komfortně pod tříprocentní hranici, jež odpovídá příslušnému maastrichtskému kritériu pro přijetí eura.

Nominálně dluh sice loni nadále poměrně citelně narůstal, o takřka 231 miliard korun, avšak ještě rychleji stoupal nominální hrubý domácí produkt, což právě ve výsledku přineslo snížení příslušného poměrového ukazatele. Strukturální schodek přesahující ročně 200 miliard korun tak sice zůstává problémem tuzemských veřejných financí, avšak pokud nadále zůstane nominálně zhruba stejný, bude se v nominálně rostoucím HDP „rozpouštět“ stále snadněji, což postupně přivodí další pokles veřejného zadlužení v poměru k HDP. Letos je však třeba počítat s úrovní veřejného zadlužení k HDP na úrovni kolem 45 procent HDP. Ani to však neznamená jakoukoli destabilizaci veřejných financí.

O tom, že se veřejné financí ČR stabilizují, svědčí také to, že Česko má stále nejlepší souhrnný rating ze zemí bývalého východního bloku, předčí dokonce i méně zadlužené Estonsko. Světově významné ratingové agentury nyní vesměs udávají výhled českých veřejných financí jako stabilní; od negativního výhledu, k němuž se některé z nich uchýlily kvůli hrozící energetické krizi roku 2022, v uplynulých měsících postupně upustily.