Izraelská armáda zaútočila na Hizballáh v Libanonu v reakci na tři útoky teroristů
25. října 2023 11:35
V důsledku zesílení násilných událostí na hranicích mezi Libanonem a Izraelem museli v úterý mnozí obyvatelé libanonských vesnic uprchnout. Hnutí Hizballáh provedlo alespoň tři útoky na izraelské pozice v blízkosti libanonských hranic. Podle libanonského bezpečnostního zdroje Izrael v reakci na to ostřeloval oblasti, kde se vesnice nacházejí.
Izraelská armáda uvedla, že zaútočila na "teroristickou buňku" v Libanonu, která vypálila raketu na území Izraele. Anadolu Agency informovala, že nebyla hlášena žádná zranění na izraelské straně.
Hizballáh potvrdil, že v úterý přišlo o život šest bojovníků spojených s hnutím, avšak nebylo jasné, zda všichni zahynuli v průběhu událostí úterního dne.
Hizballáh je šíitskou militantní a politickou organizací, která má hluboké kořeny v Libanonu. Byla založena v roce 1982 během libanonské občanské války a je podporována Íránem. Název Hizballáh v arabštině znamená "Strana Boží".
Hizballáh disponuje silným ozbrojeným křídlem a patří mezi nejsilnější a nejlépe vyzbrojené skupiny v Libanonu. Bojoval proti Izraeli v různých konfliktech, včetně Libanonské války v roce 2006. Jeho bojovníci jsou vybaveni raketami a dalšími zbraněmi a mají vojenské základny v jižním Libanonu.
Hizballáh má také významnou politickou přítomnost v Libanonu a je součástí libanonské vlády a parlamentu. Navíc má spojenectví s dalšími politickými stranami v zemi.
Hizballáh je známý svojí blízkou vazbou na Írán, který mu poskytuje politickou a vojenskou podporu. Tato spojenectví mají významný vliv na regionální politiku a konflikty na Středním východě.
Radikální palestinská skupina Hamás provedla dne 7. října 2023 útok na Izrael, během něhož vystřelila více než 2500 raket a její ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Účinky rakety byly hlášeny z měst, včetně Tel Avivu.
Vůdce islamistického hnutí potvrdil, že tato ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu reagoval na útok svoláním nejvyšších bezpečnostních představitelů, sestavením nouzové vlády a oficiálním vyhlášením války v neděli. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo reagovalo protiútokem na cíle v Gaze.
Následně izraelská armáda uvedla, že opět získala kontrolu nad všemi městy u hranic s Gazou a zabezpečila hranice. Ministr obrany poté nařídil totální blokádu Pásma Gazy a spekuluje se o možné pozemní invazi.
V následujících dnech pokračovaly raketové útoky na Izrael a izraelské letectvo reagovalo bombardováním stovek cílů v Gaze. Západní státy vyjádřily podporu Izraeli, zatímco Gazu podporují například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají o zklidnění situace a vytvoření humanitárního koridoru kvůli stále rostoucímu počtu civilních obětí.
Agentura OSN pro palestinské uprchlíky informovala, že více než 400 000 lidí přišlo o svůj domov, přičemž většina z nich hledá útočiště v nemocnicích a školách OSN. Izraelská armáda se současně připravuje na možnou pozemní invazi do Gazy.
Izrael povolal velký počet záložníků, což naznačuje, že se připravuje na pozemní invazi do Gazy, i přes stále sílící humanitární krizi v oblasti. Izraelská armáda už dříve oznámila připravenost na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."