Putin rozšiřuje armádu! Nařídil naverbovat dalších 170 tisíc vojáků. Co se děje?

Ruský prezident Vladimir Putin vydal rozkaz zvýšit počet vojáků o téměř 170 000 na celkových 1,32 milionu, a to v reakci na trvající moskevskou invazi na Ukrajinu, která nyní probíhá již 22 měsíců. Informuje The Guardian.

Dekret od Putina, který vydal Kreml v pátek, okamžitě nabyl platnosti. Celkový počet ruského vojenského personálu tak dosahuje přibližně 2,2 milionu, zahrnujících 1,32 milionu vojáků.

Jedná se o druhé rozšíření armády od roku 2018. Předchozí posílení o 137 000 vojáků, které Putin nařídil v srpnu 2022, zvýšilo počet armády na přibližně 2 miliony osob, zahrnujících zhruba 1,15 milionu vojáků.

Ministerstvo obrany zdůraznilo, že vydání rozkazu nenaznačuje žádné "významné rozšíření branné povinnosti" a v prohlášení uvedlo, že k nárůstu dojde postupně prostřednictvím náboru dalších dobrovolníků. Ministerstvo zároveň uvádí jako důvody pro zvýšení to, co označuje za "zvláštní vojenskou operaci" na Ukrajině a rozšíření působnosti NATO.

Posílení ruských jednotek bylo vhodnou reakcí na „agresivní aktivity bloku NATO“, uvedlo ministerstvo.

V prosinci minulého roku prohlásil ruský ministr obrany Sergej Šojgu, že k zajištění bezpečnosti Ruska je zapotřebí armádní síly o počtu 1,5 milionu vojáků. Není však stanoveno, kdy by měla armáda dosáhnout této velikosti.

Kreml dříve považoval rozměry své armády za dostatečné, ale tato kalkulace se změnila v důsledku odporu Ukrajiny, který rozbil naděje na rychlé vítězství nad sousední zemí.

V průběhu stále probíhajícího konfliktu zůstává nejistá informace o počtu ruských a ukrajinských vojenských obětí. Ruská armáda potvrdila pouze mírně přes 6000 vojenských obětí, zatímco západní odhady jsou mnohem vyšší. V říjnu britské ministerstvo obrany uvedlo, že Rusko „pravděpodobně utrpělo 150 000 až 190 000 trvalých obětí“, což zahrnuje zabité nebo trvale zraněné vojáky.

Sergej Krivenko, člen nevládní organizace na ochranu lidských práv Graždanin. Armija. Pravo (Občan, armáda, právo), vyjádřil pro ruskou redakci BBC svůj názor, že se momentální situace podobá té před loňskou mobilizací. "Formálně má být početnost armády zvýšena o 170 tisíc lidí, avšak s ohledem na dosažené ztráty bude ministerstvo obrany skutečně potřebovat doplnit chybějících 300 tisíc vojáků," prohlásil.

Podle něj lze aktuální "hony" na brance, které jsou povolávány k roční povinné službě v armádě, vysvětlit snahou vojenských správ "splnit plán" a včas vycvičit dostatečný počet vojáků, kteří by mohli být následně povoláni zpět do armády v rámci příští mobilizace po odchodu do zálohy.

V září upozornil velitel norských ozbrojených sil Eirik Kristoffersen na výrazné oslabení ruských jednotek v polárních oblastech u Norska, kde jejich stavy klesly na pětinu před ukrajinskou válkou. Generál Kristoffersen naznačil, že to svědčí o tom, že prezident Putin si uvědomuje, že NATO nepředstavuje pro Rusko přímou hrozbu. Tuto myšlenku potvrdil i předseda Vojenského výboru NATO Rob Bauer, který uvedl, že i přes rétoriku o hrozbě ze strany NATO Rusko fakticky jedná jinak, což platí i v případě Finska, které v dubnu vstoupilo do NATO.