Rekordně teplé počasí páchá velké škody. Rekordní úbytek ledu v Antarktidě je jen začátek

Rozloha ledové pokrývky kolem Antarktidy je během roku velmi variabilní, s největší rozlohou na konci jižní zimy, což připadá na září až říjen. Tento rok NSIDC zaznamenalo maximální rozlohu ledového pokryvu již 10. září, což je neobvykle brzy.

Dosáhla 16,96 milionů kilometrů čtverečních, tedy o zhruba jeden milion kilometrů čtverečních méně než v předchozím nejnižším roce 1986, kdy dosáhla 17,96 milionů kilometrů čtverečních.

Zpráva NSIDC zdůrazňuje, že od srpna 2016 došlo k prudkému poklesu rozlohy ledového pokryvu moře u Antarktidy téměř v každém měsíci. Tento trend je pravděpodobně spojen s oteplováním vrchních vrstev oceánů.

Existují obavy, že tento pokles může znamenat začátek dlouhodobého trendu, protože oceány se globálně oteplují už řadu let. Zmenšení ledového pokryvu nepřímo ovlivňuje růst hladiny oceánů, ale může mít negativní dopady na pobřežní erozi a další ekosystémy v Antarktidě.

Vědci letos zaznamenali rekord, který zjištění NSIDC. Průměrná denní teplota na hladině světových oceánů překonala dosavadní maximum z roku 2016. Odborníci zaznamenali teplotu 20,96 stupně Celsia, tedy o jednu setinu stupně více než před sedmi lety. 

Podle dat monitorovací služby Copernicus, která se zaměřuje na sledování atmosféry a klimatických změn v Evropské unii, vědci předpokládají, že teplota oceánů bude nadále stoupat. 

Zvýšení teploty je částečně přičítáno klimatickému jevu El Niño, který se projevil i v roce 2016, za letošním nárůstem teplot ale podle expertů stojí také dlouhodobé změny klimatu a postupné oteplování atmosféry, napsal The Guardian.

Na příchod jevu El Niño upozornila letos jak Světová meteorologická organizace (WMO), která spadá pod Organizaci spojených národů (OSN), tak i Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA). Po mnoha letech tak světu hrozí další vlny extrémního horka, které mohou podle expertů vést k nejvyšším teplotám, jaké kdy naše planeta zažila.

Do letošního roku působil jev známý jako La Niña který fungoval jako dočasná brzda růstu globálních teplot. Během La Niña bývají zimy na jižní polokouli obvykle teplejší, zatímco na severní polokouli zimy bývají chladnější. 

Hlavními projevy El Niño jsou zvýšené teploty povrchového oceánu, které mohou ovlivnit atmosférické podmínky po celém světě. Tento jev má vliv na klima na celosvětové úrovni a může ovlivnit srážky, teploty, proudění vzduchu a další meteorologické vzorce ve velkých částech naší planety.

Kromě El Niño jsou také klimatické změny vinou, kterých každý rok pozorujeme "delší, větší a intenzivnější" extrémní vedra, jak uvádí WMO a WHO ve společném prohlášení. Tyto organizace jsou "velmi znepokojeny" horkem a jeho "smrtelnými důsledky," zejména pro děti, starší lidi, bezdomovce a osoby se zdravotními problémy. Vlády musí urychleně pracovat na "snížení emisí skleníkových plynů," aby zastavily "další zvyšování globálního oteplování," napsal SkyNews.

WMO a WHO konstatují, že jsme svědky "delších, větších a intenzivnějších" extrémních teplotních jevů, které každým rokem stoupají kvůli změně klimatu. Tyto vlny veder patří k nejnebezpečnějším přírodním rizikům a způsobují stovky tisíc úmrtí ročně, která by byla možná možné předejít.

Klimatolog John Nairn, hlavní poradce OSN pro extrémní vedra, upozorňuje, že intenzita těchto teplotních událostí bude i nadále narůstat, a svět se musí připravit na ještě intenzivnější vlny veder.

Počet výrazných a dlouhodobých veder na severní polokouli se od 80. let zdvojnásobil šestkrát. "Tento trend neprojevuje žádné známky zpomalení," varuje Nairn, a dodává, že trvající vlny veder "budou mít vážné dopady na lidské zdraví a životní podmínky."