Vědci zkoumali, co se děje s vědomím člověka před smrtí

Ukázalo se, že v lidském mozku je aktivita i hodinu po smrti. Odpovídající studie byla zveřejněna  v časopise Resuscitation, podle Live Science.

I v situaci kardiopulmonální zástavy byla u lidí pozorována aktivita vědomí a kognitivních procesů. Někteří z těch, kteří přežili díky resuscitaci, měli schopnost vybavit si zvuky, které slyšeli během tohoto záchranného procesu.

"Kognitivní aktivita a vědomí během srdeční zástavy jsou známé, ale nedostatečně prostudované. Toto je první studie, která zkoumá vědomí a elektrokortikální biomarkery, které jsou jeho základem během kardiopulmonální resuscitace," oznámili vědci.

Fenomén "pamatovaných zážitků smrti" byl dokumentován v různých kulturách po celou historii lidstva. Přesto vědecký výzkum týkající se halucinací nebo snů spojených s těsnou blízkostí smrti zůstává omezený.

V novém výzkumu vedeném vědcem Samem Parniem z Grossmanovy lékařské fakulty v New Yorku a jeho týmem byla zkoumána biologická stopa spojená s pamětí na okamžiky blízko smrti. V rámci tohoto výzkumu spolupracovali s 25 nemocnicemi, převážně v USA a Velké Británii.

Zdravotnický personál použil přenosná zařízení k monitorování hladiny kyslíku v mozku pacientů a zaznamenával elektrickou aktivitu mozku, aniž by jakkoli zasahoval do lékařského ošetření.

Kromě toho vědci prováděli testy vnímání, jak vědomého, tak nevědomého, pomocí sluchátek. Pacientům byla přehrávána nahrávka názvů tří různých druhů ovoce (banán, hruška a jablko), protože předchozí výzkumy naznačily, že i osoby v komatu mohou nevědomě zaznamenat názvy ovoce nebo měst, pokud jsou jim šeptány do ucha.

Původně byly analyzovány informace o 567 pacientech, kteří byli podrobeni kardiopulmonální resuscitaci. Z této skupiny přežilo 53 jedinců, z nichž bylo 28 dotázáno vědeckým týmem. Z těchto 28 pacientů uvedlo 11, že mělo vzpomínky nebo uvědomění během kómatu.

Výzkumníci zaznamenali, že u některých pacientů s srdeční zástavou došlo k návalu aktivity v mozku během kardiopulmonální resuscitace, i když srdeční činnost byla téměř hodinu zastavena.

Žádný z dotázaných neuváděl vizuální zážitky. Jedna osoba z této skupiny si však vzpomněla na zvukový podnět, který byl přehráván během resuscitace lékaři. Autor však zdůrazňuje možnost, že správná identifikace ovoce mohla být náhodná.

Kromě toho bylo vyzpovídáno 126 dalších pacientů, kteří přežili srdeční zástavu, kvůli rozšíření vzorku. Téměř 40 % z nich uvedlo povědomí o události, ale nekonkrétní vzpomínky, zatímco 20 % mělo vzpomínky na okamžiky blízko smrti. Někteří z nich popsali tuto událost jako "morální zhodnocení celého svého života" a své chování.

Vědci věří, že informace poskytnuté pacienty představují markery tzv. "vnímané zkušenosti smrti". Tato pozorování představují unikátní objev, který dosud nebyl dokumentován, uvádí hlavní autor studie, Sam Parnia.

Podle Parnii se v okamžiku blízko smrti aktivují části mozku, které běžně zůstávají neaktivní. To dává jedinci přístup k celému svému vědomí, včetně celoživotních vzpomínek.

"Nemáme zatím jasno v tom, jaký evoluční význam má tento jev, ale zdá se, že připravuje jedince na přechod od života ke smrti," uvádí Parnia.

Výsledky této studie mohou pomoci vědcům lépe porozumět fungování mozku a zážitku blízko smrti během srdeční zástavy. Podle lékaře intenzivní péče Lakhmira Chawly, který se na studii nepodílel, ukazují tyto výsledky také na důležitost toho, aby rodina vstoupila na oddělení a rozloučila se s pacientem, který se zdá být nezachránitelný. Existuje totiž možnost, že pacient stále slyší své příbuzné.